Report: Škola rocku – hudební festival spojený se soutěží kapel? Proč ne!

Report: Škola rocku – hudební festival spojený se soutěží kapel? Proč ne!


24.6.2015  |  1296

Již třetím rokem se sobotní odpoledne v Uhříněvsi za Prahou proměnilo v exhibici zkušených a mladých kapel. Ani změna místa konání nezabránila fanouškům, aby si našli cestu a do večerních hodin si užívali tohoto originálního mixu. Mé štěstí bylo, že jsem byl pozván jakožto porotce soutěže a tedy jsem na celou akci nahlížel i jiným než diváckým pohledem.

Princip byl jednoduchý, po soutěžní kapele, která se na festival dostala díky výhře v dříve probíhajících předkolech, se podium uvolnilo pro hudebního hosta, který přinesl onu čistě festivalovou složku.  Takto to probíhalo celý den. Zaměřím se zde převážně na hodnocení soutěžních kapel, jelikož jsou mladé a se správným nasměrováním o nich můžeme za pár let slyšet.

První vystoupila kapela Xenon, která dostala divokou kartu po odstoupivších The Drops a do poslední chvíle netušila, že se jedná o soutěž. Dobře pro ně, protože odvedli velmi dobrou práci a ačkoliv byli zdaleka nejtvrdší kapelou křížící prvky metalu a coru, každý svůj nástroj zvládal bravurně a tedy pro ucho hudebníka libozvučně. Zmíním snad jen bicí, které byly prvoplánové, až to bolelo. Celkový dojem však zůstal pozitivní, k čemuž asi přispěla i celková image kapely, která byla vyladěná do posledního detailu.

Další soutěžní kapelou byla Dáma. Popravdě moc nevím, co říct, protože mi není 60 a nesedím každý den několik hodin v hospodě. Pak by se mi tahle hudba asi líbila, ale takhle to prostě nebylo ono. Je vidět, že kluci to dělají proto, že je hudba baví, ale zase ne tolik, aby se pořádně naučili hrát. Podprůměr a nuda nuda, šeď šeď. Jak zmínil jeden můj kamarád: „Jsou kapely, u kterých je jedno, jestli hrajou na nástroje nebo si jdou zahrát fotbal.“ Tak tohle je jedna z nich.

Potom však přišlo překvapení v podobě mladičké kapely Crazy Cool. Ne, že by se jednalo o dokonané hudebníky, ale vzhledem k jejich věku jsou na více než dobré cestě a už nyní jsou jejich melodie chytlavé a něčím zajímavé. Vzhledem ke krátkému hudebnímu působení docházelo k míchání autorských a coverových skladeb, ale nijak zvlášť to nevadilo. Snad jen zpěvačka/klávesačka by měla pořádně zapracovat na svém pěveckém projevu, ze kterého čpěla nervozita, a pro falešný tón se nešlo daleko. Ale sakra, každý nějak začínal.

Posledními a nejpočetnějšími byli Silent Scream. Jejich sjednocené kostýmy vypadaly velice dobře a celkově z  vystoupení byla cítit připravenost a odhodlanost dojít si pro vítězství. Což se také stalo a nutno říct, že oprávněně. Zajímavé bylo, jak si frontman poradil s nehrající kytarou a asi právě ona chvíle mě přesvědčila, že takhle vypadá „náctiletá profesionalita.“ Jediná výtka směřuje na post bubeníka, který byl pravděpodobně otcem jednoho člena kapely a působil zde asi jako Jack Black právě ve filmu Škola rocku. Jenže tentokrát to dojem narušovalo a tedy rada pro Silent Scream: zachovejte image a přitáhněte bubeníka vaší věkové kategorie.

Z nesoutěžních kapel vystoupili: 8 Setin bez Jídla - na poslední chvíli zaskakující za Wild Roses a kvůli absenci bubeníka odehráli akustický set, RedArt - příjemně se doplňující ženské a mužské vokály s nádechem folku, K2 - hradecké holky, každá hudebnice jako poleno a dohromady tvořící skvělou atmosféru, Zelenina - kapela, která učinila velký skok od loňského roku a předvedla velmi zdařilý koncert, ačkoliv jsou jejich melodie už poněkud cliché a Imodium – netřeba nikterak představovat, posunuli můj obdiv zase o kousek dál, když na Škole rocku odehráli již třetí set během jednoho dne a přesto na nich nebyla znát únava.


Autor: Tomáš 'Bunny' Brzák

Komentáře


„Přátelství je součást lidského štěstí.“ Jan Werich