MANIAC: Chceme se na všechno dívat s nadhledem!

MANIAC: Chceme se na všechno dívat s nadhledem!


19.1.2015  |  943

Kapela MANIAC vydala nedávno nový klip na song Máš tlustou mámu, má nového bubeníka nebo také úspěchy v Německu. Jak tohle vše vnímá? Na otázky mi odpověděl frontman kapely, Jiří Bareš.

Jak se mají v poslední době MANIAC?
Ahoj, díky za optání. Já ležím druhej tejden s antibiotikama a už mě to hrozně, hrozně nebaví...ale snažim se to využít alespoň k něčemu dobrýmu a píšu texty na naše nový CD. Jinak se máme krásně, ale už se těšíme na teplíčko, to je jasný.

U Vás se toho děje poněkud dost, tak začneme s Vaším posledním klipem na song "Máš tlustou mámu". Proč zrovna tento song?
Líbí se nám, na koncertech ho lidi milujou. Chtěli jsme udělat ze starýho CD poslední klip a nic jinýho, než Máš tlustou mámu, to být nemohlo.. A jsme hrozně rádi za super ohlasy!! Mimo to je i pár lidí, kteří to nechápou a myslí si, že chceme někoho urazit, nebo já nevim co... Naštěstí většinou starší generace, takže nám to může být buř, ale je to samozřejmě blbost, celkově se naše kapela snaží vymanit z takovýho toho vážnýho pojetí muziky, alá podívej se, jak jsem tvrdej. Chceme se na všechno dívat s nadhledem, ať už to znamená dělat si srandu sami ze sebe, nebo z kohokoliv jinýho.

Klip je vtipný, i když pro některé kolemjdoucí to mohl být pořádný šok. Jak probíhalo natáčení?
Původně mělo být všechno natáčený vevnitř, konkrétně v Palladiu, ale tam se šel Štěpán svlíct na záchody a než vyšel, už stáli u dveří dva sekuriťáci. Bylo docela těžký je přesvědčit, že takhle chodíme oblečení normálně (smích). Jinak bylo natáčení super, i přes tu zimu a lidi nás překvapili, čekali jsme to horší. Sice jeden nebo dva byli agresivní, bohužel ale bez přítomnosti kamery.


U Vás proběhly i personální změny a nakonec na místě bubeníka usedl Miloš Blaháček. Jak Vaše spolupráce vznikla?
Kapelu po dvou letech opustil Robert Kopič. Dohodli jsme se tak nějak vzájemně, podle nás nejde dělat muzika, pokud v kapele neni u všech stejná vize, ale moc si toho, co pro kapelu udělal, samozřejmně vážíme. Hledali jsme hlavně kluka, kterej chce makat, kterej je do party a kterýmu můžeme věřit. To je přesně Miloš. Přistěhoval se z Moravy a dal si inzerát, po pár zkouškách jsme ho k sobě vzali a teď už víme, že jsme udělali dobře.

Vy máte dost úspěchů i v Německu, jak si koncerty tam užíváte?
Tam je to vždycky naprosto parádní. Super lidi, super zvuk, super přístup pořadatelů, máme na to vždycky jen ty nejlepší vzpomínky. Hráli jsme v Thalheimu a po koncertu za náma chodili lidi, že jsme byli nejlepší kapela, co tam kdy hrála, to se poslouchá krásně a mně osobně to dodává sílu k tomu dělat dál. V Pobershau mají zase výbornej catering, to si hlavně Tomáš vždycky pošmákne (smích). Celkově se do Německa vždycky rádi vracíme.

Jaký vidíš zásadní rozdíl mezi ČR a zahraničím?
Heh, pro mě osobně bejvá vždycky největší rozdíl těsně před koncertem, když si uvědomim, že dneska musim vlastně zpívat anglicky a zoufale vzpomínám a vzpomínám na jednotlivý songy. Jinak rozdíl tam je v lidech, jsou takoví uvolněnější od začátku, ani nemusí moc chlastat, prostě jsou hned fajn. A ve zvuku, třeba jsme měli štěstí, ale tam kde jsme hráli, tam bylo ozvučení, který v Praze vidíš v těch nejlepších klubech.

Když shrneš rok 2014, co Vám jako kapele přinesl, případně vzal?
Přinesl nám skvělý festivaly. Asi nejkrásnější zážitek byl na Rokytný fest, kdy jsme šli na jeviště hned po Wohnoutech, nebo v tradiční Plužný a Miroslavi, na obou místech jsme hráli potřetí a každej rok to tam milujeme. Jinak jsme hodně času strávili starostma co bude dál a nevěnovalo se úsilí na nový songy a tak. Nebyl bubeník, nebo jsme s nim nebyli spokojený, to byla určitě škoda, protože v týhle době musí kapela jet pořád naplno.

Jaké máte plány na rok 2015?
Natočíme nový CD, materiál už máme hotovej, teď jen dodělat texty. Počítám, že v březnu by jsme na to mohli vlítnout do studia, ještě se uvidí, kdy bude mít Zdenda Šikýř za Studia Hostivař čas. Jinak, já budu mít mimo mikrofonu na starosti novej nástroj, sampler, ale to spíš kvůli živýmu hraní, uvidíte sami. No a festivaly a koncerty, tak jako každej rok, na to už se neskutečně těšim.

Nějaký vzkaz pro Vaše fanoušky a čtenáře Rose & Rock?
Choďte na koncerty, čtěte Rose & Rock a poslouchejte dobrou muziku.

Já děkuji Jirkovi Barešovi za poskytnutý rozhovor a do roku 2015 přeji celé kapele jen to nejlepší. A pokud by se někdo z Vás chtěl stát členem naší redakce, neváhejte napsat na email roseandrock@seznam.cz


Autor: Adéla 'Aduš' Martináková

Komentáře


Sacharidové a proteinové tyčinky pro svaly